pásy-policajti-pokuta

[Mr.babetta]

Hele proč furt vrtáš co se stát může nebo nemůže?

Protože stát se může cokoliv a nikdo dopředu neví co se kdy jak proč stane !!!!

[Mr.babetta]

Tak to poutání řeší § 6 a další zákona 361/2000 Sb. Policajti se nemusí poutat, máte pravdu že to bejvávalo, pak nebylo a už zase je. O výjimce pro učitele nebo intruktora autoškoly tam ale v pásech není ani slovo.

Jinak ty pásy policajti nepoužívají z jednoho prostého důvodu: když jako spolujezdec chcete vystoupit a odepnete pás, jakmile se smotá, zachytí se vám vždy za pistoli. Já jsem jednou krásně šel na záda, když jsem chtěl vylítnout po ožralém maníkovi, co se chystal hodit popelnici do okna rodinného domku. No bylo z toho haló jako prase a kdybych pravidelně necvičil, asi bych to šupu na záda a bok odmarodil. Hrklo ve mně jako ve starých hodinách, jeden obratel páteře za druhým se mi nádherně prokřupkal.....
No a šoférovi se ten pás odepne, ale ihned se zachytí opět za pouzdro pistole. Pod něj. Pokud víte, jaké má policie super pouzdra, tak víte, že jste v pasti. S pouzdrem nehnete na stranu ani nahoru, musíte pás povolit a pouzdro nadzvednout. Musíte použít obě ruce a musíte se na to ještě dívat. Jste bezbranný jako malé děcko... Takže dostat se z auta rychle nejde.
Jinak v neprůstřelné vestě nemáte vůbec šanci pás zapnout, vůbec tam nedostanete ruku.
Jste rádi, když vás vesta za jízdy neuškrtí.

Jednoduchý....nechodit k policajtům!!!!

[Bastard]

Jednoduchý....nechodit k policajtům!!!!

Ty si totem,jak mrk.... Nejdřív tady prudíš policajty, jak mají svou práci dělat a pak řekneš takovou hovadinu.... Neříkaj ti mistře teoretiku, mimochodem? Zatím tady jen tak blbě moralizuješ, kdyby sis radši hleděl svýho a nečuměl při řízení, kdo má pás a kdo ne.... Svoje extrémistický názory si nech nadoma

[Hammer]

Mr. Babetta má pravdu. Totiž:
- pokud existuje nějaká možnost jak maximálně snížit nějaké riziko a zvýšit svoje bezpečí, člověk by na to měl vždycky myslet a měl by to použít. Kdo je připraven, není překvapen.
- je potřeba opravdu využívat toho, co máme v dýni, předvídat, používat svoje zkušenosti i zkušenosti jiných. Nejenom na silnicích, že jo?
- u poldů jsi musel uvažovat přesně takto: co kdyby. Pak jsi měl daleko větší šanci. Je to o tom, čemu se říká barevná stupnice pozornosti a ta studie je jednoduchá a velice zajímavá. Stupnice začíná bílou, pokračuje žlutou, oranžovou a končí červenou.
Bílá je absolutní uvolnění, nepozornost vůči svému okolí, mozek odpočívá, nervová soustava taky. Člověk je ovšem zasažitelný jako ovce v ohradě. To je běžný civilista. No a pak se to stupňuje a červená je maximální připravenost, něco jako stav boje. Samozřejmě nároky na nervovou soustavu jsou obrovské.
U policajtů jsi nikdy nešel pod žlutou, bohužel časem nejsi už schopný jít do bílé ani ve volnu. Jinak řečeno: furt nervy. Já teď z osmičky fyzického bušení přijdu domů a pokračuju na domku jakoby se nic nedělo. Spím sedm hodin přes noc a jsem odpočatý.
Předtím jsem od policajtů přilezl domů a spal jsem jako kojenec. Mezi nočníma i osm hodin přes den. Fyzicky jsem na tom byl vždycky dobře, jednak cyklistím jednak se natahuju sem tam dvakrát týdně rekreačně s činkama, ale stejnak jsem toho měl plný brejle.

[Mr.babetta]

Jednoduchý....nechodit k policajtům!!!!

Ty si totem,jak mrk.... Nejdřív tady prudíš policajty, jak mají svou práci dělat a pak řekneš takovou hovadinu.... Neříkaj ti mistře teoretiku, mimochodem? Zatím tady jen tak blbě moralizuješ, kdyby sis radši hleděl svýho a nečuměl při řízení, kdo má pás a kdo ne.... Svoje extrémistický názory si nech nadoma

já na to čemumim při řízení,ale při jízdě jako spolujezdec......jelikož mi ještě neni 18 a tudíš nemlžu řídit

[Mr.babetta]

Mr. Babetta má pravdu. Totiž:
- pokud existuje nějaká možnost jak maximálně snížit nějaké riziko a zvýšit svoje bezpečí, člověk by na to měl vždycky myslet a měl by to použít. Kdo je připraven, není překvapen.
- je potřeba opravdu využívat toho, co máme v dýni, předvídat, používat svoje zkušenosti i zkušenosti jiných. Nejenom na silnicích, že jo?
- u poldů jsi musel uvažovat přesně takto: co kdyby. Pak jsi měl daleko větší šanci. Je to o tom, čemu se říká barevná stupnice pozornosti a ta studie je jednoduchá a velice zajímavá. Stupnice začíná bílou, pokračuje žlutou, oranžovou a končí červenou.
Bílá je absolutní uvolnění, nepozornost vůči svému okolí, mozek odpočívá, nervová soustava taky. Člověk je ovšem zasažitelný jako ovce v ohradě. To je běžný civilista. No a pak se to stupňuje a červená je maximální připravenost, něco jako stav boje. Samozřejmě nároky na nervovou soustavu jsou obrovské.
U policajtů jsi nikdy nešel pod žlutou, bohužel časem nejsi už schopný jít do bílé ani ve volnu. Jinak řečeno: furt nervy. Já teď z osmičky fyzického bušení přijdu domů a pokračuju na domku jakoby se nic nedělo. Spím sedm hodin přes noc a jsem odpočatý.
Předtím jsem od policajtů přilezl domů a spal jsem jako kojenec. Mezi nočníma i osm hodin přes den. Fyzicky jsem na tom byl vždycky dobře, jednak cyklistím jednak se natahuju sem
tam dvakrát týdně rekreačně s činkama, ale stejnak jsem toho měl plný brejle.

zajímavý vysvětlení

[widle]

Mr. Babetta má pravdu. Totiž:
- pokud existuje nějaká možnost jak maximálně snížit nějaké riziko a zvýšit svoje bezpečí, člověk by na to měl vždycky myslet a měl by to použít. Kdo je připraven, není překvapen.
- je potřeba opravdu využívat toho, co máme v dýni, předvídat, používat svoje zkušenosti i zkušenosti jiných. Nejenom na silnicích, že jo?
- u poldů jsi musel uvažovat přesně takto: co kdyby. Pak jsi měl daleko větší šanci. Je to o tom, čemu se říká barevná stupnice pozornosti a ta studie je jednoduchá a velice zajímavá. Stupnice začíná bílou, pokračuje žlutou, oranžovou a končí červenou.
Bílá je absolutní uvolnění, nepozornost vůči svému okolí, mozek odpočívá, nervová soustava taky. Člověk je ovšem zasažitelný jako ovce v ohradě. To je běžný civilista. No a pak se to stupňuje a červená je maximální připravenost, něco jako stav boje. Samozřejmě nároky na nervovou soustavu jsou obrovské.
U policajtů jsi nikdy nešel pod žlutou, bohužel časem nejsi už schopný jít do bílé ani ve volnu. Jinak řečeno: furt nervy. Já teď z osmičky fyzického bušení přijdu domů a pokračuju na domku jakoby se nic nedělo. Spím sedm hodin přes noc a jsem odpočatý.
Předtím jsem od policajtů přilezl domů a spal jsem jako kojenec. Mezi nočníma i osm hodin přes den. Fyzicky jsem na tom byl vždycky dobře, jednak cyklistím jednak se natahuju sem
tam dvakrát týdně rekreačně s činkama, ale stejnak jsem toho měl plný brejle.

zajímavý vysvětlení

Hammer má naprostou pravdu............prožíval jsem to samé

[Hammer]

O tom je právě ta náročnost služby. Tam nikdo nedělá fyzicky, k tomu policie není, tam je fakt nejhorší to, že nesmíš vypnout a pak po pár měsících toho blázince už ani nemůžeš. Humus. Třeba kluci u zásahovek jsou tak čtyři roky nebo pět max a konec. Pak už jen neschopen soustředění se, odchod někam jinam.
Já jsem si odnesl mluvení si sem tam sám pro sebe. Jako nějaký debil. Prostě z toho tlaku jsem si mluvil pro sebe a sám tak kontroloval svůj postup co dělám.

[Standa]

Já jsem si odnesl mluvení si sem tam sám pro sebe. Jako nějaký debil. Prostě z toho tlaku jsem si mluvil pro sebe a sám tak kontroloval svůj postup co dělám.

a když si to udělal špatně, tak sis domluvil, nebo dal pokutu

[Hammer]

To jsem znal jednoho, který to chtěl táhnout moc vysoko a dostal se až na místo vyšetřovatele. Protože byl snaživý a tahal si práci i s sebou domů, dostával samozřejmě všechno to, co jiní, méně snaživí, nestíhali. Nebo se jim spíše nechtělo. Kde nadřízeným co hořelo, šoupli to tady tomu snaživci.
Po nějaké době se stalo to, že mu začalo z těch spisů drbat a začal řvávat ve své kanceláří na celé oddělení něco o tom, že se na to může víte co a že to podpálí.... Opět po nějaké době bylo z kanceláře jednoho dne slyšet hrozné rány, tak tam dozorčí vyběhl, za chvíli přilítnul i jeho nadřízený, co že se to děje. Maník měl na zemi stožek spisů, poldové vědí jak to vypadá, bylo to svázané v asi 30 centimetrové hromádce. Skákal po tom obounož jak tajtrlík a řval, že na to už drbe, že podává výpověď a ať je neserou... Ten bolševický šmejd co tomu velil a co mu valil jeden spis za druhým místo aby si udělal pořádky s netáhly mu začal vykládat, jak je jeho práce potřeba, oddělení že by hořel jeden spis za druhým a nebyly by odměny... Maník ho chvíli poslouchal v pozoru na těch spisech jako při hraní rakouské hymny, pak se beze slova sbalil a odešel. Všichni si oddychli. Za cca dvacet minut byl ale maník zpátky, naházel ve své kanceláři všechny spisy na zem na hromadu, polil to benzínem pro který si odskočil a celé to zapálil.
A už ho vezli - docent Chocholoušek. Dostal civil - prej na hlavu, ovšem víte jak to chodí - byla by to mimořádka, tak se to tak zahrálo...
Já jsem dopadl ještě dobře. Povykládám si sám, nehádám se se sebou, nikoho ani nepotřebuju ke společenskému vyžití....

[widle]

To jsem znal jednoho, který to chtěl táhnout moc vysoko a dostal se až na místo vyšetřovatele. Protože byl snaživý a tahal si práci i s sebou domů, dostával samozřejmě všechno to, co jiní, méně snaživí, nestíhali. Nebo se jim spíše nechtělo. Kde nadřízeným co hořelo, šoupli to tady tomu snaživci.
Po nějaké době se stalo to, že mu začalo z těch spisů drbat a začal řvávat ve své kanceláří na celé oddělení něco o tom, že se na to může víte co a že to podpálí.... Opět po nějaké době bylo z kanceláře jednoho dne slyšet hrozné rány, tak tam dozorčí vyběhl, za chvíli přilítnul i jeho nadřízený, co že se to děje. Maník měl na zemi stožek spisů, poldové vědí jak to vypadá, bylo to svázané v asi 30 centimetrové hromádce. Skákal po tom obounož jak tajtrlík a řval, že na to už drbe, že podává výpověď a ať je neserou... Ten bolševický šmejd co tomu velil a co mu valil jeden spis za druhým místo aby si udělal pořádky s netáhly mu začal vykládat, jak je jeho práce potřeba, oddělení že by hořel jeden spis za druhým a nebyly by odměny... Maník ho chvíli poslouchal v pozoru na těch spisech jako při hraní rakouské hymny, pak se beze slova sbalil a odešel. Všichni si oddychli. Za cca dvacet minut byl ale maník zpátky, naházel ve své kanceláři všechny spisy na zem na hromadu, polil to benzínem pro který si odskočil a celé to zapálil.
A už ho vezli - docent Chocholoušek. Dostal civil - prej na hlavu, ovšem víte jak to chodí - byla by to mimořádka, tak se to tak zahrálo...
Já jsem dopadl ještě dobře. Povykládám si sám, nehádám se se sebou, nikoho ani nepotřebuju ke společenskému vyžití....

to u nás byl jeden snaživý, ale bohužel nejen v práci, ale i v chlastu, no a dopadlo to tak, že když jel autobusem domů, vytáhl kufříkový psací stroj a začal sám sobě si sdělovat obvinění.......pro jeho štěstí to pořešila marodka, pak šel do sebe a nakonec dobrovolně do civilu......