Co mají společného deformační zóny vašeho auta a cyklovýbava?

Co se děje kolem VW.

Moderátoři: LukaSHek, Moderátoři

Odpovědět
Uživatelský avatar
admin
Administrator
Administrator
Příspěvky: 841
Registrován: 24.02.2006 21:02
Bydliště: Serverovna
Kontaktovat uživatele:

Co mají společného deformační zóny vašeho auta a cyklovýbava?

Příspěvek od admin »

Když inženýři ve Wolfsburgu navrhují novou generaci modelů Golf nebo Passat, bezpečnost
posádky je absolutní prioritou. Moderní vozy Volkswagen jsou doslova prošpikovány prvky
pasivní bezpečnosti, které mají za úkol jediné: v případě nehody pohltit obrovské množství
kinetické energie a ochránit lidskou posádku před fatálním přetížením. Když ale o víkendu
přesedáme zpoza chráněného kokpitu auta na sedlo bicyklu, na fyzikální zákony často
zapomínáme. Přitom principy ochrany lidského těla zůstávají naprosto identické.


vw-club.cz_uvodka_01.jpg.jpeg


Fyzika je neúprosná. Při nárazu dochází k okamžitému předání energie a lidské tělo musí
odolat obrovskému přetížení (v jednotkách G). Podívejme se na to, jak technologie, které
známe z crash testů Euro NCAP, dnes chrání cyklisty na silnicích i v terénu.

Řízená destrukce

Základním pilířem bezpečnosti každého vozu Volkswagen je deformační zóna. Přední část
auta je navržena tak, aby se při nárazu harmonikově zbortila
. Tím se prodlouží čas
samotného brzdění vozu o milisekundy, což drasticky sníží finální přetížení působící na
posádku v kabině.
Na chlup stejně funguje i moderní helma na kolo. Její vnitřní skořepina ze speciálně
pěněného polystyrenu (EPS) je v podstatě deformační zónou pro vaši hlavu. Při nárazu na
tvrdý asfalt se struktura materiálu řízeně zbortí a mikrobuňky popraskají.
Tím přilba

pohltí destruktivní kinetickou energii, která by jinak v plné síle zasáhla lebeční kost a mozek.
Stejně jako poškozený nosník auta po těžké nehodě, i helma po nárazu splnila svou životní
misi a musí se vyměnit; její deformační kapacita byla vyčerpána.
Automobilový svět navíc do cyklistiky protlačil další revoluci: ochranu proti rotačním silám
(technologie MIPS a podobné). Při pádu z kola totiž málokdy narazíte hlavou kolmo k
zemi
, většinou se jedná o náraz pod úhlem spojený s rotací. Zatímco dříve helmy chránily
jen před prasknutím lebky, moderní systémy s kluznou vložkou umožňují mírný posun vnější
skořepiny vůči hlavě.
Funguje to podobně jako sofistikované uložení sedadel a airbagy v moderním Passatu.
Systém odfiltruje rotační síly, které by jinak způsobily vážné poranění vnitřních struktur
mozku.

Když textil soupeří s městským provozem

Důvod, proč bychom měli pasivní bezpečnost mimo auto řešit stále intenzivněji, má
jednoznačné jméno: e-mobilita. Fenoménem posledních let se stalo výkonné elektrokolo.
Integrace elektromotorů a baterií smazala rozdíly mezi trénovanými atlety a
svátečními jezdci.

Mnoho řidičů si ale neuvědomuje skryté nebezpečí spojené s kinetickou energií. Na e-biku
se totiž zcela běžně a bez větší námahy pohybujete rychlostí kolem 25 až 30 km/h. To je
rychlost standardního městského provozu, ve kterém vás v autě chrání tuny
vysokopevnostní oceli, deformační zóny a armáda airbagů. Na elektrokole je ale vaše
brzdná dráha kvůli vyšší hmotnosti stroje výrazně delší a v případě střetu vás chrání
pouze vrstva textilu a zmiňovaná přilba na hlavě.

Jako řidiči aut víme, že investice do bezpečnosti se nikdy nevyplatí podceňovat.
Nekupujeme si auta bez airbagů a nenecháváme deformační zóny náhodě. Stejně
zodpovědně bychom měli přistupovat i k výbavě, kterou oblékáme, když měníme volant za
řídítka.

Fyzika totiž nebere ohled na to, jestli zrovna sedíte v bezpečné rodinné dodávce, nebo
šlapete do pedálů na okresce. Ochrana života začíná u pochopení materiálů a technologií,
které máme k dispozici!

Odpovědět

Zpět na „Novinky & Tiskové zprávy“